|
|
Koncept "Responsibility to Protect" v mezinárodním společenství. Případová studie Súdánu
Linková, Zuzana ; Werkman, Kateřina (vedoucí práce) ; Hynek, Nikola (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá konceptem "Responsibility to protect" v mezinárodním společenství z obecného hlediska a také v praxi na případu konfliktu v Dárfúru. První část práce je teoretická a věnuje se samotnému konceptu. Jsou v ní popsány jeho vznik, obsah, tři hlavní pilíře a definice kategorií zločinů, na které se koncept vztahuje. V první části práce jsou také analyzovány postoje nejdůležitějších mezinárodních aktérů ke konceptu z hlediska jeho možného použití v praxi. Poslední kapitola první části analyzuje problémy, úskalí a výzvy konceptu, na které může mezinárodní společenství při jeho implementaci narazit. Druhá část práce se zaměřuje na konflikt v Dárfúru; pro pochopení souvislostí se nejdříve věnuje historickému vývoji Súdánu a Dárfúru a poté konfliktu, který propukl v roce 2003. Nejprve se kapitola zabývá průběhem konfliktu mezi lety 2003-2009 a poté je diskutováno zapojení a vliv mezinárodních aktérů v konfliktu tj. především Rady bezpečnosti OSN, Africké unie a USA. Ve své třetí části práce propojuje koncept R2P a konflikt v Dárfúru. V rámci každého pilíře jsou aplikovány jeho hlavní principy na konflikt v Dárfúru, analyzuje se, zda došlo ke spáchání zločinů popsaných v R2P, aby mohl být koncept aplikován. Dále se ve třetí části zkoumá, zda se R2P v chování zainteresovaných...
|
|
|
Kolektivní akce Rady bezpečnosti OSN na ochranu lidských práv
Chrtová, Michaela ; Bílková, Veronika (vedoucí práce) ; Honusková, Věra (oponent)
Tato diplomová práce Kolektivní akce Rady bezpečnosti OSN na ochranu lidských práv se, jak již název napovídá, zabývá kolektivními akcemi s mandátem Rady bezpečnosti OSN na ochranu lidských práv. Práce je dělena na úvod, závěr a čtyři kapitoly. V první kapitole je popsán systém ochrany lidských práv tak, jak byl nastaven po druhé světové válce v rámci nově vzniklé Organizace spojených národů. Kapitola se také zabývá kolektivními akcemi Rady bezpečnosti OSN obecně, ať již s použitím síly či bez použití síly, tj. jejich autorizací a možností opatření, která mohou být proti porušiteli v rámci systému OSN použita. Druhá kapitola se zabývá praktickým využitím kolektivních akcí v období studené války, tzn. od vzniku OSN do počátku 90. let 20. století. V tomto období byly autorizovány kolektivní akce mezinárodního společenství s mandátem Rady bezpečnosti OSN dvakrát, a to v případě Jihoafrické republiky jako reakce na politiku apartheidu a v případě Jižní Rhodesie, kde byly sankce použity jako reakce na jednostranné vyhlášení nezávislosti vlády bílé menšiny. Oba případy jsou v kapitole rozebrány. Následující kapitola se zabývá rozvojem lidskoprávních teorií po konci studené války. S koncem studené války dochází k posunu ve vnímání státní suverenity a lidské bezpečnosti, kdy dochází ke zvyšování důrazu na...
|
|
|
Odpovědnost za ochranu jako koncept současného mezinárodního práva
Nejedlo, Vít ; Hýbnerová, Stanislava (vedoucí práce) ; Balaš, Vladimír (oponent)
Předkládaná práce se zabývá odpovědností za ochranu jako relativně novým konceptem mezinárodního práva veřejného. Přestože je tento koncept stále ještě novým fenoménem mezinárodního práva, prošel již dynamickým vývojem. Za poměrně krátkou dobu změnil do určité míry svůj obsah, nicméně stále sleduje svůj původní cíl - ochranu obyvatel konkrétních států před porušováním lidských práv. Hlavní myšlenkou konceptu je předcházet hrubému porušování základních lidských práv a pokud k němu přeci jen dojde, tak aby následovala rychlá a adekvátní reakce ze strany členů mezinárodního společenství. V ideálním případě pak má mezinárodní zásah vytvořit v cílovém státě takové podmínky pro další rozvoj, že se již podobná humanitární katastrofa nebude moci opakovat. Nejprve byl podrobně prozkoumán odborný diskurz v otázce vztahu státní suverenity a ochrany lidských práv. Následně byly definovány hlavní tématické okruhy pro další výzkum, zejména vztah konceptu odpovědnosti za ochranu ke staršímu konceptu humanitární intervence a dále vnitřní dynamika nového konceptu. Přestože oba výše zmíněné koncepty mezinárodního práva řeší podobné otázky, lze mezi nimi identifikovat výrazné rozdíly. Zatímco v centru pozornosti humanitární intervence stojí státy (jak cílový, tak zejména ten zasahující), v centru pozornosti...
|
|
|
Udržování mezinárodního míru a bezpečnosti na africkém kontinentu oblastními dohodami a orgány (se zaměřením na mírové operace)
Fencl, Ivan ; Faix, Martin (vedoucí práce) ; Beránek, Milan (oponent)
Udržování mezinárodního míru a bezpečnosti oblastními dohodami a orgány na africkém kontinentu (se zaměřením na mírové operace) Abstrakt Práce je zaměřena na problematiku mírových operací regionálních a sub-regionálních organizací v Africe, jmenovitě na činnost Africké unie a ECOWAS. Základní tezí je skutečnost, že Organizace spojených národů není v důsledku nefunkčního systému schopna reagovat na hrozby mezinárodnímu míru a bezpečnosti, zejména s ohledem na masová porušování lidských práv v rámci vnitrostátních konfliktů, které mají dalekosáhlé dopady na konkrétní region, a to včetně uprchlických krizí nebo šíření konfliktu do dalších států regionu. Jsou podrobně rozebrány jednotlivé instrumenty uvedených mezinárodních organizací, které tvoří rámec pro operace zajišťující udržování míru a bezpečnosti v regionu. Pozornost je věnována také relevantním orgánům Africké unie a ECOWAS, jako je Mírová a bezpečnostní rada AU nebo Africké pohotovostní jednotky AU. Práce obsahuje rozbor problematických či kontroverzních otázek z pohledu mezinárodního práva. V první řadě je poukázáno na problematiku konceptu humanitární intervence a s tím související odpovědnosti za ochranu. Je demonstrován přínos Africké unie a ECOWAS při implementaci tohoto konceptu v zakládajících dokumentech těchto mezinárodních organizací a...
|
|
|
Budoucnost odpovědnosti za ochranu po zkušenostech v Libyi a Sýrii
Komm, Tomáš ; Bílková, Veronika (vedoucí práce) ; Ondřej, Jan (oponent)
Tato práce se zabývá konceptem Odpovědnosti za ochranu (R2P) a zaměřuje se na otázku, jaké jsou vyhlídky konceptu po konfliktech Libyi a Sýrii. Koncept R2P vznikl v roce 2001 jako reakce na genocidu ve Rwandě a Srebrenici a snaží se přinést odpověď na otázku, jak reagovat na situaci, kdy na území suverénního státu dochází k páchání zločinů dle mezinárodního práva a stát není těmto zločinům schopen zabránit. Práce zkoumá první použití konceptu během zásahu vojsk NATO v Libyi a důvody, proč k jeho použití nedošlo v podobné situaci v Sýrii. Zabývá se rovněž debatou, která se o konceptu vedla na mezinárodní půdě po zkušenostech z těchto konfliktů a představuje návrhy, které se v této debatě objevily a které se snažily koncept dále posunout a upravit. Zabývá se tak brazilským návrhem Responsibility while protecting, otázkou přijetí kritérií zásahu dle R2P, tématem monitoringu a odpovědnosti zasahujícího, tzv. Responsibility not to veto a problematikou omezení užívání práva veta ze strany stálých členů RB OSN, otázkou zapojení Valného shromáždění OSN do rozhodování o R2P, problematikou prevence a tématem využití jednostranných opatření bez použití síly v rámci konceptu R2P. Právě jednostranná opatření bez použití síly přitom považuje autor za naději pro koncept, který podle jeho názoru před sebou jinak...
|
|
|
Vojenská intervence v Libyi 2011 a její dopady
Dvorník, Tomáš ; Dubský, Zbyněk (vedoucí práce) ; Eichler, Jan (oponent)
Tato práce se zabývá vojenskou intervencí v Libyi v roce 2011, přičemž klade důraz především na její samotné provedení a na dopady, které s sebou přinesla. Jejím cílem je na základě kontinuální analýzy libyjského prostředí zhodnotit intervenci jak z hlediska aplikace vybraných teoretických konceptů mezinárodních vztahů, tak z pohledu reálné proměny sociopolitické a bezpečnostní situace uvnitř země a důsledků pro mezinárodní bezpečnost. V rámci práce jsou zmíněny koncepty liberálního míru a odpovědnosti za ochranu (R2P), u nichž je zkoumáno do jaké míry byly naplněny a jaké dopady na ně intervence zanechala. U proměny země je pak brán zvláštní ohled na politickou stabilitu a na bezpečnostní hrozby, které pramenily z bývalého Kaddáfího režimu, a hrozby, které naopak představuje současná Libye.
|
|
|
Kolektivní akce Rady bezpečnosti OSN na ochranu lidských práv
Chrtová, Michaela ; Bílková, Veronika (vedoucí práce) ; Honusková, Věra (oponent)
Tato diplomová práce Kolektivní akce Rady bezpečnosti OSN na ochranu lidských práv se, jak již název napovídá, zabývá kolektivními akcemi s mandátem Rady bezpečnosti OSN na ochranu lidských práv. Práce je dělena na úvod, závěr a čtyři kapitoly. V první kapitole je popsán systém ochrany lidských práv tak, jak byl nastaven po druhé světové válce v rámci nově vzniklé Organizace spojených národů. Kapitola se také zabývá kolektivními akcemi Rady bezpečnosti OSN obecně, ať již s použitím síly či bez použití síly, tj. jejich autorizací a možností opatření, která mohou být proti porušiteli v rámci systému OSN použita. Druhá kapitola se zabývá praktickým využitím kolektivních akcí v období studené války, tzn. od vzniku OSN do počátku 90. let 20. století. V tomto období byly autorizovány kolektivní akce mezinárodního společenství s mandátem Rady bezpečnosti OSN dvakrát, a to v případě Jihoafrické republiky jako reakce na politiku apartheidu a v případě Jižní Rhodesie, kde byly sankce použity jako reakce na jednostranné vyhlášení nezávislosti vlády bílé menšiny. Oba případy jsou v kapitole rozebrány. Následující kapitola se zabývá rozvojem lidskoprávních teorií po konci studené války. S koncem studené války dochází k posunu ve vnímání státní suverenity a lidské bezpečnosti, kdy dochází ke zvyšování důrazu na...
|
|
|
Odpovědnost za ochranu jako koncept současného mezinárodního práva
Nejedlo, Vít ; Hýbnerová, Stanislava (vedoucí práce) ; Balaš, Vladimír (oponent)
Předkládaná práce se zabývá odpovědností za ochranu jako relativně novým konceptem mezinárodního práva veřejného. Přestože je tento koncept stále ještě novým fenoménem mezinárodního práva, prošel již dynamickým vývojem. Za poměrně krátkou dobu změnil do určité míry svůj obsah, nicméně stále sleduje svůj původní cíl - ochranu obyvatel konkrétních států před porušováním lidských práv. Hlavní myšlenkou konceptu je předcházet hrubému porušování základních lidských práv a pokud k němu přeci jen dojde, tak aby následovala rychlá a adekvátní reakce ze strany členů mezinárodního společenství. V ideálním případě pak má mezinárodní zásah vytvořit v cílovém státě takové podmínky pro další rozvoj, že se již podobná humanitární katastrofa nebude moci opakovat. Nejprve byl podrobně prozkoumán odborný diskurz v otázce vztahu státní suverenity a ochrany lidských práv. Následně byly definovány hlavní tématické okruhy pro další výzkum, zejména vztah konceptu odpovědnosti za ochranu ke staršímu konceptu humanitární intervence a dále vnitřní dynamika nového konceptu. Přestože oba výše zmíněné koncepty mezinárodního práva řeší podobné otázky, lze mezi nimi identifikovat výrazné rozdíly. Zatímco v centru pozornosti humanitární intervence stojí státy (jak cílový, tak zejména ten zasahující), v centru pozornosti...
|
|
|
Koncept "Responsibility to Protect" v mezinárodním společenství. Případová studie Súdánu
Linková, Zuzana ; Werkman, Kateřina (vedoucí práce) ; Hynek, Nikola (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá konceptem "Responsibility to protect" v mezinárodním společenství z obecného hlediska a také v praxi na případu konfliktu v Dárfúru. První část práce je teoretická a věnuje se samotnému konceptu. Jsou v ní popsány jeho vznik, obsah, tři hlavní pilíře a definice kategorií zločinů, na které se koncept vztahuje. V první části práce jsou také analyzovány postoje nejdůležitějších mezinárodních aktérů ke konceptu z hlediska jeho možného použití v praxi. Poslední kapitola první části analyzuje problémy, úskalí a výzvy konceptu, na které může mezinárodní společenství při jeho implementaci narazit. Druhá část práce se zaměřuje na konflikt v Dárfúru; pro pochopení souvislostí se nejdříve věnuje historickému vývoji Súdánu a Dárfúru a poté konfliktu, který propukl v roce 2003. Nejprve se kapitola zabývá průběhem konfliktu mezi lety 2003-2009 a poté je diskutováno zapojení a vliv mezinárodních aktérů v konfliktu tj. především Rady bezpečnosti OSN, Africké unie a USA. Ve své třetí části práce propojuje koncept R2P a konflikt v Dárfúru. V rámci každého pilíře jsou aplikovány jeho hlavní principy na konflikt v Dárfúru, analyzuje se, zda došlo ke spáchání zločinů popsaných v R2P, aby mohl být koncept aplikován. Dále se ve třetí části zkoumá, zda se R2P v chování zainteresovaných...
|
|
|
Odpovědnost za ochranu a změna režimu: případ Libye
Koucká, Kateřina ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Hynek, Nikola (oponent)
Cílem této práce je analyzovat vztah mezi konceptem R2P a násilnou změnou režimu. Práce se zprvu zabývá etablováním konceptu R2P na mezinárodní scéně a následně se věnuje problému jeho selektivnosti při aplikaci v praxi. Po roce 2005 se totiž ukázalo, že i přes formální přijetí konceptu R2P všemi členskými státy OSN, je koncept R2P aplikován na podobné případy humanitárních krizí různým způsobem. Otázka selektivnosti konceptu R2P tak významně přiživuje kritiku jeho legitimity, neboť je podle mnohých prostředkem ke změně režimu. Tento nejvýznamnější důvod kritiky konceptu R2P, tedy spojitost mezi konceptem R2P a násilnou změny režimu, je centrálním motivem této práce. Na základě analýzy dokumentů upravujících podobu konceptu R2P práce dochází k závěru, že vojenská intervence v rámci konceptu R2P nesmí být ke změně režimu záměrně použita. Mohou však nastat situace, kdy je změna režimu pro ochranu obyvatel nutná; změna režimu tak může být považována za oprávněnou pouze tehdy, je-li nepřímým důsledkem intervence. Z toho vyplývá, že změna režimu je neoddělitelnou součástí konceptu R2P. Práce si klade za cíl tento ambivalentní vztah prozkoumat a zjistit, kde leží hranice pro oprávněné svržení režimu z důvodu ochrany civilistů, a kdy je již změna režimu činěna z oportunistických důvodů intervenujících...
|
host ::
RSS.